Protože končí připomínkové řízení na novelizaci obč. zák. podávám své konkrétní poznámky jako nejčastější ze stran nájemníků
§1972
(2)Srovnatelným nájemným obvyklým v daném místě
- na - srovnatelném nájemném obvyklém v daném místě
(středočeský dialekt)
(3) Zde chybí definování co lze vyjmout z nákladů pronajímatele.
Postačilo by se zmínit o tom, že se z tohoto odstavce vymezují nutné opravy.
I přesto může dojít k velkým nárůstům nájemného ještě mimo deregulace.
Navýšení nájmu 1,1% z vynaložených nákladů povede k tomu, že bude mít pronajímatel za určitý počet let splaceny náklady. Přesto bude nájemník nadále hradit o tyto úpravy zvýšené nájemné.
Koeficient splatnosti se rovná vždy 90 měsíců. V paragrafu není uvedeno.
Při deregulaci dojde k navýšení nájmu téměř o 50%. Při hrazení úprav, které se zde zmiňují může dojít k navýšení třeba o 1 100 Kč při nákladech 100 000Kč. Při vyčkávání pronajímatelů na novelizaci dochází k nutnosti běžně investovat v takovýchto částkách.
Bez vymezení toho co do tohoto odstavce nepatří jako jsou nutné opravy, může dojít k jejich začlenění, anebo dojde ke konfliktům výkladu s jinými paragrafy. Nájemník to nezvládne. Zvláště postižený, málo příjmový, nebo důchodce a jiný sociálně postižený. Deregulace samotná by pronajímateli zůstala jako zisk.
(4) Paragraf by potřeboval trochu osvěžit. Je náročný k pochopení prostého občana, pro kterého je tvořen. Přesto se jedná o podstatnou věc.
§1980
(1) Není uvedeno jak se řeší situace, kdy nemůže nájemník užívat byt. Například náhradní bydlení.
(2) Opět co jest namítnuto v §1972 (3) Například pokud jsou stará nepoužitelná okna a pronajímatel je vymění rovnou za vakuová, jedná se v podstatě o opravu. Nikoliv zvýšení standartu. Bohužel se to dá definovat opačně. Netuším zdali je zastaralé a nepoužitelné možno brát po obměně jako zvyšovaní standartu. V podstatě se jedná o druhý pokus jak navýšit nájemné mimo deregulaci.
§1984
(1) Nejsou uvedeny povinnosti pronajímatele hradit škody na majetku nájemníka v daném bytě, způsobené poškozením a vadami okolnostmi v bytě, které nájemník nezpůsobil.
§2009 a §2008 dobře spolupracují. Je zde ale riziko, že pokud nájemník zákon nezná, bude za neznalost krutě potrestán. Proto by povinností parlamentu mělo být dostatečné informování občanů pomocí médií, neboť má nájemník možnost reagovat pouze jeden měsíc. Jedná se opravdu o velkou zodpovědnost vydat takovýto paragraf. Možná by měla být povinnost pronajímatele upozornit nájemníka na měsíční lhůtu již při výpovědi. V případě nesplnění je výpověď neplatná. Zabrání se tak přetížení soudů.